MŮJ SKUTEČNÝ PŘÍBĚH

HANKA KŘÍŽOVÁ

Lenka Ševčíková mi umožnila pocítit sebelásku, pro mě neznámý cit. Byl to krásný zážitek, který umožnil našemu děcku v noci klidně spát a mně a mému partnerovi Pavlovi se zase mít hodně rádi.

Přikládám necenzurovaný e-mail, který jsem poslala svým nejlepším kamarádkám po sezení s Lenkou, které jsem do dneška vděčná, jak moc mi pomohla v obtížných dobách. Našemu Vašíkovi bylo v té době dva a čtvrt roku...

Ahoj holky,

Vasikovy pravidelny nocni hodinovy vzteky + place uz me tak zneklidnovaly, ze jsem narychlo a napodruhy pozvala Lenku Sevcikovou. Ona podle me pekne rozumi detem a navic mi ji doporucila kamaradka, ktery duveruju, vid Jitko...

Diagnoza byla takova (pisu vlastnima slovama), ze
- Vasik se, ve chvili kdy zlobi, cejti mnou odmitanej, nemilovanej, ze je ve skutecnosti smutnej, ne vzteklej (jeden vztek s nama Lenka zazila). Aneb ze se cejti vlastne tak, jako se v takovejch situacich (kdy udelam chybu) cejtim ja.
- A predevsim ze si necham od okoli hodne ublizovat, ze si vsechny zazitky poustim do sebe, a ze Vasik je (jak prej deti bejvaj do 3 az 4 let) se mnou spojenej emocionalni pupecni snurou a ze my pocity prebira, ze jeste nema aparat na svy vlastni pocity. A taky se cejti ohrozenej tim, jak ma nestabilni matku. Ze ma vlastne obrovskej strach.

Udelala se mnou takovy dusevni cviceni, dala mi par tipu, rekla, co mam Vaskovi povedet, a dnes vecer, nez Vasik usnul, kdy jsem mu rikala, ze se o me nemusi bat, ze se nedam, ze mi nikdo neublizi tak, aby nas to ohrozilo, ze ho mam rada a ze je my nejvetsi stesti atd.. Ze se s tatinkem casto hadame, ze je to moc osklivy, ale ze ho mam rada a ze az se to stane priste, at na nas zakrici..

Nacez mi Vasek znicehoz nic povida: "Uz nebudu pakat".
Prisaham, ze jsem si to nevymyslela a ze jsem ani o zadnym jeho placi nemluvila, a ani ten den v podstate moc neplakal, jen jednou dopoledne, a mluvila jsem vlastne jen o sobe.

Spustila jsem tu rec pro jistotu jeste jednou jinejma slovama, on se ke mne pritulil, ba primo prisal, a usnul. Mela jsem pocit, ze presne tohle potrebval slyset.

Cumela jsem jako blazen.. To jsou veci, co..

Tak nam drzte palce, at se vse v dobre obrati..

Hanka

P. S.: Kdyz si vzpomenu, jak jsem Vaska rvala pod studenou sprchu. To byla fakt blbost.
A kdyz jsem tohle vypravela Pavlovi, pripomnel mi, ze mi to rikal, ze podle nej Vasik neni vzteklej, ale moc smutnej a potrebuje obejmout.


KRÁSNÝ PŘÍBĚH ....

.....NEVÁHEJTE POSÍLAT DALŠÍ

UZDRAVENÍ MÉ DUŠE 

Vlaďka VAVROUŠKOVÁ

Nikdy bych nevěřila, že podvědomí, a to co se nám děje v hloubi duše je vůbec možné.

Přesvědčila jsme se ale o tom na základě mého odblokování.

Tak jako každý z nás, potřebuje k životu kromě vzduchu ,lásky a porozumnění také peníze( dřív bych napsala bohužel, ale dnes vím, že se nemusím již stydět za to, že peníze prostě a jednoduše CHCI!), tak také potřebuje, aby vše bylo v nás v rovnováze.(četla   jsme o tom v knížce Z.Jordánové "Moje peníze"). Ale i to ještě nestačilo, a tak mi moje kamarádka Lenka Ševčíková prozradila jedno velké tajemství, že vše , abych byla šťastná,  tak závisí na mnoha okolnostech.

Jednou takovu věcí, která blokovala můj přístup k penězům, a abych mohla uvolnit přístup peněžním andělům, aby mi dokázali pomoci, bylo odpuštění. Asi se Vám to také bude zdát divné, ale je to tak.

Podle mé Leničky jsem si měla představit, jak jsme přilšla na svět, protože zde byl můj největší problém. Opravdu ve chvíli kdy mi to říkala jsem si vůbec nebyla jistá zda se mi to vůbec podaří a několik dnů jsemm nad tím jen přemýšlela jak to vlastně udělám, aby se mi to vůbec podařilo a jestli to bude fungovat.

Jednu prosluněnou sobotu ( není to tak dávno, asi týden ), všichni ještě spali, když jsem se já vzbudila. Pohodlně jsem si lehla, zavřela oči a předstaivla jsem si jak vznikám. A v tu ránu se mi zjevila moje sestra, kterou jsem nikdy neviděla, protože umřela ještě před tím než jsem se já narodila( asi rok - zemřela hned po svém porodu). Nepříjemná a bolestná skutečnost pro oba dva mé rodiče, souhlasíte se mnou?A tak jsem si uvědomila, že jsem si vybrala své rodiče a přišla na svět ptoto, abych pomohla mým rodičům v lepší zapomenutí toho, že přili o svou prvorozenou dceru. Uvědomila jsem si v tu ránu, že má maminka, kterou jsme vždy milovala a miluju do dnes, že mi dávala sice lásku velkou, ale nebyla pro mě celá, ale část  posílala  přese mě své zemřelé dceři, mé sestře( jmenovala se Leona).

Se svým otcem zápasíme ve vztacích právě jíž od mého narození. Věděla jsem od své tety, že mě nikdy nehtěl. Myslela jsem si celou dobu až do toho osdudného sobotního rána,  že mě nechtěl, protože neměl v té době, kdy jsem se narodila čas na děti- byl mladý a studoval. Ale pak jsme si to uvědomila, že to tak nebylo, ale že se  nemohl a stále nemůže vyrovnat se smrtí své první dcery. A jak mi Lenička, má učitelka na udravení mé duše, napsala, tak on jako muž se neuměl nikdy s tou bolestí ztráty 1.dítěte vyrovnat, pobrečet si, prožít to, protože ho to nikdo nikdy neučil. A tak mi to dával najevo celý žitvot.Nyní již vím jak to bylo a můžu s klidným srdcem svému tátovi odpustit, protože ho už chápu co ho vedlo k tomu, že mi svou lásku nelásku dával tak znát. Hodně mě s Leonou srovnával ikdyž nikdy nemohl vědět, a již se to nikdy nedozví, jaká by vlastně Leona byla. Ale i přesto si vždy myslel, že by byla poslušnější a ve všem lepší než já. Je mi ho dokonce trošku i líto, ale hlavně ho chápu, odpuštím mu a přese všechno mu moc děkuji že mi dal život. Jinak bych nepoznala svého milovaného muže Aleše, který je, byl a bude to nejlepším co mě v životě mohlo potkat. On byl jediný, který si mě v životě našel a měl a má a věřím, že i nadále bude mít rád takovou jaká jsem se všemi mými chybami co mám.

A nyní k mamince. U té jsem ten odblok prožívala hodně živě. Po té, co jsem si uvěmila jak to vlastně vše bylo, jsem nabyla dojmu, že jsem vlastně náhradnice, a tak jsem celý život  byla ráda všude první, a dnes už si uvědomuji, že mi nevadí, když zrovna první nebudu . Psala jsem to poznámí Leničce a plakala jsem u toho a krokodýlý slzy mi tekly tak, že jsem na to popisování, co se v mém odbloku odehrálo ani neviděla.

Lenička mě pochválila, jak jsem  si to všechno hezky poskládala a že ve snu mluvila s mou maminkou, která mi vzkazuje, že mě vždy měla moc ráda, jen pro velkou bolestnou  ztrátou své dcery  Leony mi nedokázala dát lásku čistou,  a že mě prosí o odpuštění a že mi od té doby co odešla do nebe mi z nebíčka posílá hlubokou a čistou lásku. Tak jsem se po dlouhých letech dočkala i já. A jsem za to moc ráda. Ikdyž v prvních dnech, trvalo to asi 4 pro mě dlouhé dny, jsme měla pocit jak jsme byla zrazena, proplakala jsem všechny noce než jsem pochopila ( a bylo to i na základě dopisu co mi Lenka vysvětlila, že nemám v sobě svou bolest živit, že tím si nepomůžu, ale že si mám odpustit a odlustit i  mé mamince.) Bylo to hodně těžké, ale jsem pyšná na sebe, že jsem to dokázala. Mamince jsem odpustila, nebylo vlastně pomalu co. Nemůžu se přece zlobit na svou maminku, která miluje. Nebo snad ano?  Uvědomila jsem si, že ona svou bolest tak strašně prožívala a nevěděla komu se s tím svěřit,mou Lenku tenkrát neznala, tak se v ní vše hromadilo až steskem umřela. Lékaři by sice tvrdili, že zemřel na své nemoci. Ale z čeno jsou nemoce? Z toho že něco nemůžu. Maminka trpěla , trpěla její duše a tak byla od mého narození velmi nemocná. Nyní již vím proč.

Proto maminko moje milovaná, jestli budeš mít možnost  v nebíčku  číst tyto řádky, tak veř že jsou o tobě a pro tebe.

Miluju tě maminko ....

Píši to také všem, kteří mají nějaký problém, aby se obrátili určitě na mou Leničku, která má vznik toho všeho i těchto stránek na svědomí, protže je to moc šikovná žena a umí poradit a pomoct každému, kdo pomoci chce. Všem její sezení a rady vřele pdopručuji.

Přeji pěkné láskyplné dny 

Vlaďka

obr. MOJE MAMINKA

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz